NÁVOD

Jak číst územní plán

Pro začátečníky, čili ve velmi zjednodušené formě.

Nezkoušejte číst tento návod v celku, mohlo by vás to zbytečně vylekat. Zkuste přitom rovnou klikat do Návrhu územního plánu, a uvidíte, že je to zábavné.


1. Otevřete Návrh územního plánu (dále jen Návrh). Zběžně ho prohlédněte, ať zhruba tušíte, co v něm je. Ale ne moc podrobně, abyste se nelekli, že je toho moc.


2. Otevřete Hlavní výkres.


3. Na černé liště nahoře je tlačítko Hledat. Stiskněte je a zadejte adresu, která vás zajímá.


4. Pokud se v místě potřebujete lépe zorientovat, zkuste si přepnout na klasickou mapu: Klikněte na Obsah mapy na horní černé liště. V menu, které vyskočí, můžete pomocí stupnice 0 - 100% Návrh zprůhlednit. Uvidíte tak mapu, která je pod ním. Zcela vpravo si můžete přepínat mezi leteckou a klasickou mapou. Níže v menu rozklikněte položku Územní identifikace. V ní si můžete zvýraznit domy a zobrazit názvy ulic. Ještě níže si můžete zobrazit katastrální mapu.

Vraťme se k Návrhu (dejte si ho na 100%).


5. Územní plán se (plus/mínus) skládá z funkčních ploch a komunikací. Každá plocha má svoji barvu (architekti tomuto druhu územních plánů říkají omalovánky) a písemné označení.


6. Plnou barvou jsou vyznačeny plochy stabilizované čili ty, které jsou hotové a nemají se už měnit. Plochy přestavby poznáte podle bílé mřížky (v komunikacích šedé). To jsou ty, které se podle Návrhu mají měnit a Návrh říká, jak se mají měnit.

Rozvojové lokality, ve kterých se má stavět, jsou navíc oplocené černými trojúhelníčky. Jsou to větší přestavbová území s podrobnější popisem (viz bod 11). Některé z nich mohou obsahovat i fragmenty ploch stabilizovaných, pro které vymezení jejich určení neplatí.

Přesněji je to popsáno v textové části Návrhu na straně 20.


7. Barva plochy říká, pro kterou funkci je určena. Zda v ní má být bydlení, nákupní centrum, park, továrna, pole, poliklinika nebo třeba stadion. Existují i plochy smíšené. Přehled všech druhů ploch naleznete v Legendě - na horní černé liště - i s odbornými názvy.

Důležité upozornění: Územní plán je zpracován ve velkém měřítku a nemůže postihnout každý jednotlivý dům. Čili nachází-li se váš dům např. v ploše sportu, neznamená to ještě, že vám ho chce někdo zbořit a udělat tam hřiště. Pokud je ale kupříkladu celá louka vybarvena žlutou barvou, pak tam to hřiště asi bude. Územní plán jmenuje tu funkci, která v dané ploše výrazně převažuje.


8. Vidíme několik druhů písemných označení. Velkým černým písmem jsou označeny rozvojové lokality (viz bod 6). Velkým červeným jsou územní rezervy, t. j. jakési potenciální rozvojové lokality do budoucna. Fialově pak územní rezervy pro dopravní stavby. To jsou silnice a železnice, které se město sice nechystá aktuálně stavět, ale chce do budoucna zachovat možnost, aby se postavily. K čemuž je potřeba zachovat vymezený koridor. Modrým písmem jsou popsány silnice a železnice. Ostatní plochy jsou označeny malým černým písmem.


9. Co tyto kódy znamenají?

První, velké písmeno značí funkci plochy (viz bod 7), např. B jako bydlení, P jako průmysl, S jako sport.

Malé písmeno za lomítkem určuje typ zástavby. To je novinka! Tak třeba k jsou kompaktní domovní bloky jako třeba v centru města nebo na Veveří. Paneláky na sídlišti budou označeny písmenem v, protože stojí volně, zatímco rodinné domky v připojených vesnicích nebo v Masarykově čtvrti písmenem r. Všechny typy najdete v Legendě.

A další novinka: následující číslice vám prozradí, jak mají být domy vysoké. Tento údaj spolu s typem zástavby nahrazuje dřívější index podlažní plochy (IPP). Bude se to počítat snadněji. I když číslo neznačí metry. Jednička je 3-7m, dvojka 3-10m, trojka 6-16m a tak dál až po sedmičku, ve které bude možné stavět nevyčísleně hodně vysoké stavby.

Poslední, malé písmeno slouží k označení případných speciálních funkcí jako jsou zoologické zahrady nebo hřbitovy.

Například kód C/k4 tedy znamená: Smíšená plocha bydlení, kompaktní, výška 9-22m. To je typický domovní blok na Veveří. Převažuje bydlení, obsahuje ale i četné obchody, služby a kanceláře. Domy jsou k sobě boky přilepené a díky tomu tvoří jednoznačné ulice a vnitrobloky. Mívají obvykle tři až šest podlaží.


10. Písemná označení rozvojových lokalit neskrývají tak velká tajemství, jsou to pouze zkratky částí města (které ne vždy odpovídají městským částem - mimochodem KAM zde ukázal moc pěkné, funkčně a historicky opodstatněné členění města) a pořadová čísla.


11. Když na kteroukoli plochu nebo rozvojovou lokalitu kliknete, vyskočí vpravo její Identifikace, kde je toto všechno rozepsáno slovy.

Každá rozvojová lokalita má navíc svoji kartu, kde se o ní dozvíte ještě mnohem víc. Karty rozvojových lokalit najdete zde. Jsou řazeny podle zmíněných částí města.


Jakmile zvládnete tento základ, najdete toho v Návrhu územního plánu mnohem víc. Nezapomeňte, že má i textovou část. Prozkoumejte místa v Brně, která znáte, a dejte nám vědět, co jste našli. Pokud jste našli něco, co vás znepokojuje, můžete podat připomínku: použijte náš návod, jak ji podat.


Jakub Kořínek
Otevřené Brno
březen 2020