22. června 2020

Systémové připomínky Otevřeného Brna k Návrhu Územního plánu

Systémové připomínky Otevřeného Brna k Návrhu Územního plánu

Rubikova kostka a Územní plán

Většina z nás si to z dětství pamatuje: Po nezměrném úsilí se nám podařilo sestavit několik stran Rubikovy kostky do jednotné barvy, ale když jsme řešili další stranu, všechno jsme si zase rozhodili. Časem většina z nás pochopila, že pokud se příliš soustředíme na vyřešení jednoho problému, způsobíme na jiných místech daleko více jiných problémů.

V posledních letech se v Brně, zejména v jeho orgánech, podařilo navodit atmosféru, že největším problémem města je nedostatek bydlení a s tím jakoby i ploch pro jeho výstavbu. Ano, je to problém. Ano, je potřeba stavět. A ano, hurá, předložený návrh územního plánu konečně uvolňuje mnoho nových nebo staronových ploch pro výstavbu. Vítáme, že je tento návrh liberální, v rámci možností nepřeregulovaný, do jisté míry flexibilní. Oproti platnému ÚP z roku 1994 tak představuje nepochybný pokrok směrem k 21. století. Po dvaceti letech, kdy toto století běží, je to skutečný úspěch pokrokových sil v Brně.

Zdá se však, jako by uvolnění zablokovaných pozemků pro výstavbu a všemožných svazujících regulací bylo nevysloveným mottem či vizí celého návrhu. Jednou stranou kostky, kterou se nyní podařilo sestavit. Co to udělá s ostatními stranami kostky? Jak to ovlivní dopravu v Brně? Jaký to bude mít vliv na postupující oteplování města? Řešíme tyto problémy, nebo na ně zase jen lepíme náplasti v podobě dalších silničních propojek a izolační zeleně? Zastavíme prohlubující se sociální segregaci obyvatel města? A co sucho, které hrozí přeměnit Jižní Moravu ve vyprahlou zem? Jaké konkrétní kroky podniká Návrh pro řešení těchto problémů, a daří se mu je přetavit v jeden celek pomocí jednotící koncepce?

Nejsme si jistí. Koncepce je v návrhu deklarována, ale není příliš vidět. Byl Návrh skutečně vytvářen podle stanovené koncepce? Směřuje každá jeho jednotlivost k jejímu naplnění? Možné vodítko nám dává prolog, ve kterém se hlavní tvůrce, ředitel KAM, trochu omlouvá, že “žádný územní plán není ideální” a trochu nás žádá, abychom neremcali a souhlasili s ním. A vysvětluje, že navržený územní plán “je nabídkový, pouze nabízí možnosti rozvoje”. Slovo nabídkový nám nepřestává vrtat hlavou, snažíme se pochopit, co to je, ten nabídkový územní plán. Je to klíčový strategický rozvojový dokument města, nebo je to katalog stavebních pozemků pro investory? Snaží se svou nabídkou usměrňovat vývoj města tak, aby se zdárně rozvíjelo ve všech směrech, anebo prostě reaguje nabídkou na poptávku?

Je ještě relativně dost času na jeho dopracování a my se svými připomínkami pokusíme k němu přispět. Přejeme si, aby tento územní plán (ve výrazně dopracované podobě) byl schválen. Ale současně naléháme na město, aby už nyní začalo uvažovat o územním plánu skutečně novém, jehož zadání bude vycházet ze současného stavu poznání o tom, jak rozvíjet města, a současných potřeb člověka a společnosti, včetně potřeby přežít.

Co je vlastně důležité? aneb Koncepce

Předložený návrh územního plánu (ÚP) obsahuje nezměrné množství úmyslů, z nichž mnohé by byly pro rozvoj města pozitivní. Problém je, že během platnosti ÚP se z nich realizuje sotva desetina - a nevíme, která desetina, pokud vůbec, a jak bude z jednotlivých realizací namíchaná.

Asi ne moc dobře - zrealizují se záměry možné, snadné a rychle výdělečné. A naprostá většina z těch nesnadných a potřebných se jen za dvacet let zkopíruje do dalšího územního plánu.

Koncepce územního plánu se tak nenaplní.

Aby se naplnila, musel by územní plán hierarchizovat jednotlivé články, ze kterých se skládá. Určit, co je důležité, co je méně důležité, a nebo to bude důležité jedině pokud se postaví i to první.

Hierarchizace by mohla mít podobu např. podmíněné etapizace nebo podmíněné realizace jednotlivých rozvojových záměrů (Napřed tramvaj, pak nová čtvrť. Nejdříve Nová jižní čtvrť, Nová Zbrojovka a proluky v širším centru, pak výstavba na severu. Nejdřív VMO, až pak nové sběrné komunikace. Napřed retenční nádrž, pak výstavba. Apod.)

Požadujeme proto: doplňte podobnou hierarchizaci a výkres, ze kterého bude koncepce rozvoje města zřejmá. Etapizaci doplňte do všech karet rozvojových lokalit. Pokud má být Územní plán města Brna skutečným strategickým, iniciačním rozvojovým dokumentem města, ne jen (de)regulačním dokumentem či “nabídkovým” katalogem, je to nezbytně nutné.

Stavění na polích

Návrh ÚP se hlásí ke kompaktnímu městu a městu krátkých vzdáleností (v Prologu hlavního architekta, v Základní koncepci rozvoje území města a na mnoha jiných místech). Tyto bohulibé záměry však často postrádáme v konkrétních řešeních Návrhu v jeho grafické části.

Problematické je zejména množství návrhových ploch na polích za městem. Jak všichni víme, bydlení na polích za městem představuje pro město enormní dopravní zátěž, rozšiřuje jeho tepelný ostrov, se kterým se uvnitř města marně snažíme bojovat, vzdaluje město od krajiny, nenávratně zabírá ornou půdu, zvyšuje sucho, atd. atd. Navíc snižuje tlak na tolik potřebné stavění v zastavěné části města.

Chápeme, že město nemůže ze všech návrhových ploch v soukromém vlastnictví udělat plochy stabilizované, požadujeme ale, aby byly všechny návrhové plochy v nezastavěné části města detailně přezkoumány, a aby byly z návrhových ploch vyloučeny všechny (a také všechny jejich části), kde to není z důvodu hrozících soudních sporů a náhrad ze strany města nezbytně nutné.

Pro případ nejasností připomínáme, že suburbanizace není pouze výstavba za administrativními hranicemi města, která navíc připravuje město o příjmy z daní, ale i výstavba za hranicemi jeho intravilánu, která je nežádoucí z výše uvedených důvodů a mnoha dalších.

Stavění na polích za městem nestačí mírnit, je nezbytné je zastavit.

Stromy ve městě

Koncepce rozvoje území v návrhu ÚP praví: “Územní plán vymezuje za tímto účelem přírodní zázemí v krajině a přírodní zázemí v zástavbě. Území přírodního zázemí v krajině a v zástavbě představují oblastis mimořádnými přírodními, kulturními a krajinotvornými hodnotami, (...).”

V grafické části čili v konkrétních případech však chráněné zeleně ve srovnání s platným ÚP ubývá.

Chápeme, že malé zelené plochy, pocket parks a aleje mají možná příliš malé měřítko vůči měřítku výkresu.

Pak je ale potřeba v textové části vyjmenovat ulice s povinným stromořadím, náměstí a jiná veřejná prostranství s parky atd., a to nejen za účel ochrany stávajících, ale i iniciace jejich rozvoje a doplnění chybějících.

Nebo je chránit/rozvíjet/iniciovat jakýmkoliv jiným reálným způsobem, nejen deklarovat v koncepci, že tak činíme.

Jde to!

Děravé město

Chápeme, že stavět se musí. To nás ale nenutí stavět na polích nebo v parcích. Je třeba znovu podrobit zastavěnou část města průzkumu a nalézt v něm ještě více zbytkových, nevyužitých ploch.

Územní plán by měl být odvážnější, více ambiciózní! V Brně je nezměrné množství stavebních ploch, které si celé generace netroufnou za stavební plochy označit, kdo ví proč. Kdo jiný, než územní plán a Kancelář architekta města, zpracovávající územní plán, by měl tyto stavební plochy znovu objevit a vymezit?

Nikdo jiný to neudělá!

Několik příkladů: Areál Šumavská. Dostavba Jezuitské/Bratislavské v místě někdejší kavárny Esplanade. Téměř celý obvod areálu Výstaviště. Stadion za Lužánkami. Nákupní centra (bydlení). Dostavba Bubeníčkovy. Dostavba Staré osady. Dostavba Mendlova náměstí...

Mnohé z nich jsou velkými prolukami. Jindy tvoří celou sérii proluk, tak velkou, že nám nedochází, že je to proluka.

Žádáme: Identifikujte tyto “veliké proluky” a další zastavitelná místa v zastavěné části města a vymezte je jako rozvojové lokality či alespoň jako plochy přestavby.

Monofunkční plochy vs. Město krátkých vzdáleností

V Koncepci rozvoje území čteme: “Hlavním cílem Územního plánu města Brna je dosažení vyváženosti a flexibility všech jevů a prvků, které jsou pro tvorbu územního plánu určující. (...) (ÚP) směřuje ke kompaktnímu městu (městu krátkých vzdáleností). (...) Vytváří územní podmínky pro vhodné uspořádání a mísení funkcí”.

Čtenáře proto překvapí, že naprostou většinu rozvojových lokalit a jiných ploch přestavby v grafické části Návrhu tvoří monofunkční plochy bydlení, komerční či veřejné vybavenosti.

Masivní výstavba měst ve 20. století s oddělenými obytnými zónami, zónami škol, nákupními zónami, průmyslovými zónami... jasně prokázala, že není schopna vytvořit atraktivní prostředí pro život, vytváří neživé ulice s nízkou sociální kontrolou a úpadkem sousedství a především generuje dopravu. Přímo nutí obyvatele a uživatele města k zbytečné mobilitě. Ta má v dlouhém horizontu za následek další fragmentaci města a další tlak na zvyšování mobility. O dopadech na klima a životní prostředí se netřeba zmiňovat.

Na počátku toho všeho stojí monofunkční zóny.

Prosíme o vysvětlení, jak má ze vzájemně oddělených monofunkčních ploch vzniknout město krátkých vzdáleností, resp. navrhujeme v masivním měřítku jejich změnu na plochy smíšené (C).

9 prioritních rozvojových lokalit

Prosíme o vyjasnění statusu těchto prioritních lokalit.

Doplňte

  • konkrétní důvody pro vymezení právě těchto rozvojových lokalit jako prioritních,

  • srozumitelný a odůvodněný průnik těchto 9 lokalit s ÚP a jeho koncepcí rozvoje města,

  • co přesně tato prioritizace znamená,

  • resp. doplňte konkrétní nástroje pro vymáhání prioritního rozvoje právě těchto lokalit.

Jak území nevyždímat? aneb Intenzita využití území

Vítáme navrhovanou regulaci výšky zástavby v kombinaci s typologií zástavby, které jsou jednodušší a pro obyčejné smrtelníky srozumitelnější než IPP. Současně ale nenahrazují IPP zcela, nedokáží regulovat intenzitu využití širšího území. Kromě problémů s výškou a typologií zástavby se při nové výstavbě setkáváme také s nepřiměřenou plochou a hmotou navrhovaných budov, využitím pozemku od plotu k plotu apod.

Požadujeme, aby Územní plán města Brna obsahoval regulaci celkové intenzity využití území.

Vnitrobloky

Zelené vnitrobloky považujeme za součást rodinného stříbra města. Současně jsou ale i jedním z neobnovitelných přírodních zdrojů, a tak je s nimi třeba nakládat.

I my chceme kompaktní město krátkých vzdáleností, to ale vyžaduje na jedné straně relativně úzké ulice mezi kompaktními bloky domů a na druhé straně polosoukromé a poloveřejné prostory uvnitř vnitrobloků, obyvatelné a odlišné od ulic čili intenzivně zelené.

Jinak lidi do města nedostaneme, suburbanizaci nezarazíme a dopravní problémy nevyřešíme.

Doplňte regulaci využití vnitrobloků tak, aby nedocházelo k jejich dalšímu betonování. Iniciujte vznik/revitalizaci zelených vnitrobloků, které dodávají bydlení potřebnou atraktivitu, zadržují vodu a ochlazují přehřáté město.

Veřejná prostranství

V Návrhu ÚP jsou typově shodné ulice zařazovány do rozdílných typů ploch, různá určení se v různých výkresech překrývají atp. Což je pochopitelné, vede to ale k dojmu, že veřejná prostranství jsou v pomyslné hierarchii Návrhu v porovnání např. s plochami dopravní infrastruktury výrazně níže a jejich vymezení se přizpůsobuje okolnostem.

Věnujte větší pozornost vymezení a hierarchizaci veřejných prostranství.

Sjednoťte metodiku jejich vymezování.

Pojmy

Doplňte definice ve Výroku o tyto pojmy:

  • Zastavěné území

  • Zastavitelné území / plochy

  • Veřejné prostranství

Různé

Dále požadujeme:

Závazná textová část - str. 55 Plochy bydlení

Přípustné využití pro maloobchod, prodejní plocha do 1500 m2.

Omezte max. plochu do 500 m2.

Strategický plán, ze kterého by měl ÚP vycházet, usiluje o podporu malého a středního podnikání jako prvku udržení hospodářské stability a dlouhodobě udržitelného rozvoje města.

Doplňte:

Minimální plošné zastoupení zeleně na terénu v plochách bydlení je stanoveno v rozsahu 30 % pro disponibilní pozemky stavebního záměru a pro plochu současně.

Zrušte odstavec:

"v případě přiměřené kompenzace zeleně na střešní konstrukci s funkčními vegetačními úpravami charakteru zeleně na konstrukci intenzivní, která plně nahrazuje funkci zeleně na rostlém terénu a která umožňuje růst bylinných i dřevinných vegetačních prvků," nebo

Doplňte:

"pokud je množství zeleně přiměřeně kompenzováno na okolních veřejných prostranstvích ve stabilizovaných plochách."

str. 56 Plochy smíšené obytné

Podmínečně přípustné využití pro maloobchod, prodejní plocha od 1500 m2 do 5000 m2.

Omezte max. plochu na 2000 m2.

Doplňte:

"Minimální plošné zastoupení zeleně na terénu v plochách bydlení je stanoveno v rozsahu 30 % pro disponibilní pozemky stavebního záměru a pro plochu současně."

Zrušte odstavec:

"v případě přiměřené kompenzace zeleně na střešní konstrukci s funkčními vegetačními úpravami charakteru zeleně na konstrukci intenzivní, která plně nahrazuje funkci zeleně na rostlém terénu a která umožňuje růst bylinných i dřevinných vegetačních prvků," nebo

Doplňte:

"pokud je množství zeleně přiměřeně kompenzováno na okolních veřejných prostranstvích ve stabilizovaných plochách."

str. 57 Plochy komerční vybavenosti – W

Podmínečně přípustné využití pro maloobchod až 10000 m2.

Snižte hodnotu na 4000 m2.

str. 60 Plochy městské zeleně

Doplňte:

Nepřípustné je využití pro odstavování a parkování vozidel na povrchu i pod terénem.

str. 63 Specifikace struktury zástavby

Upravte:

Maximální přípustná délka strany nově vytvářeného bloku je 200 100 m.

Karty rozvojových lokalit

Doplňte podstatné informace, podmínky, limity, regulace, intenzitu zastavění, etapizaci apod. nad rámec obecných informací, které lze vyčíst z výkresů apod.

Grafická část - výrok

Doplňte chybějící mosty, pěší a cyklistické lávky.

Doplňte významné samostatně vedené pěší trasy, zejména spojnice čtvrtí.